LIPENSKÁ PŘEHRADA

LIPENSKÁ PŘEHRADA

První poválečné vodní dílo, které vytvořilo největší umělou vodní plochu v tehdejším Československu, bylo vybudováno na horním toku řeky Vltavy u dřevařské osady Lipno s cílem využití energetického potenciálu řeky.

Přehradní hráz leží asi 20 km jižně od Českého Krumlova a 10 km západně od Vyššího Brodu.

V oblasti Lipna byly postupně vybudovány dva přehradní stupně. Lipno I je hlavní přehradou, níže po proudu byla nad Vyšším Brodem postavena přehrada Lipno II jako vyrovnávací nádrž pro vodu vypouštěnou z horní přehrady. Vodní dílo Lipno vzniklo v letech 1952 - 1959. Jedná se v časovém sledu o čtvrtý stupeň tzv. Vltavské kaskády (dříve již byly vybudovány přehrady Vrané /1935/, Štěchovice /1945/, Slapy /1954/).

Historie Lipenské přehrady je však mnohem starší. První reálný návrh na zkrocení Vltavy na jejím horním toku s možností vybudování umělého jezera pocházel již z roku 1892. V roce 1899 byl zpracován návrh na vybudování přehradních nádrží na horní Vltavě. Majitelé okolních pozemků se však postavili proti tomuto záměru a k realizaci nedošlo. Ve 30. letech dvacátého století se inženýři Zemského úřadu zabývali projektem přehrady, která měla být lokalizována do prostoru osady Lipno. Druhá světová válka však plány na výstavbu překazila a teprve v roce 1948 vznikla nová studie, která byla základem pro projekt celého vodního díla.

Jeho stavba byla zahájena roku 1952 přípravnými pracemi. V roce 1953 bylo zahájeno ražení odpadního tunelu - dokončen byl o tři roky později (délka 3.600 m). Sypaná hráz se stavěla od roku 1956 do roku 1959. Podzemní hydroelektrárna byla budována v letech 1955 - 1959. Vlastní přehrada vodního díla Lipno I je poměrně malá. Jedná se o sypanou zemní hráz dlouhou 282 m s výškou pouhých 26 m nade dnem údolí. Obsahuje přes 270.000 tun různých druhů zeminy. Je zakončena betonovým gravitačním blokem, jehož propustmi protéká přepadová voda z jezera.

Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Jedná se o největší vodní plochu v České republice. Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km. Jezero má průměrnou hloubku 6,5 m, maximální hloubka je 21 m. Jeho plocha činí 4.659 ha a obsahuje 306 mil. m krychlových vody.

Zcela ojedinělou stavbou je podzemní hydroelektrárna, která byla na Lipně vybudována. Ve skalním masivu byla uměle vytvořena jeskyně, do níž by se vešel celý chrám svatého Víta v Praze (jeskyně má výšku 37 m). V ní je v hloubce 171 m uložena elektrárna. Výrobu elektřiny zajišťují soustrojí se dvěma Francisovými turbínami. Výjimečnou zajímavostí přehrady je 3,6 km dlouhý podzemní odpadní tunel, kterým je odváděna přepadová voda od turbin do vyrovnávací nádrže Lipno II.

VLTAVA

Nejdelší česká řeka je 430 km dlouhá, plocha jejího povodí činí 28 090 km2, z toho 27 006,7 km2 připadá na české území.

Vltava má dvě pramenné větve, přičemž za hlavní z nich je považována tzv. Teplá Vltava, jež pramení na Šumavě, na východním úbočí Černé Hory, v nadmořské výšce 1 172 m n. m. Prvních několik kilometrů se říčka nazývá Černý potok, pod obcí Borová Lada pak přebírá název Teplá Vltava.

Druhou pramennou větví je tzv. Studená Vltava, pramenící v Bavorsku a překračující české hranice u obce Haidmühle. Od soutoku Teplé a Studené Vltavy poblíž obce Chlum v Mrtvém luhu se řeka nazývá již jen Vltavou.

K větším přítokům Vltavy v průběhu celého jejího toku patří kromě mnoha menších říček a potoků mj. řeky Malše, Lužnice, Otava, Sázava, a Berounka.

U města Mělník se Vltava v nadmořské výšce 156 m n. m. vlévá do Labe, jež po průtoku Německem ústí do Severního moře. Ačkoli je v místě soutoku Vltava mohutnější a její tok je proti Labi i delší, nese řeka dále jméno Labe. Toto zvláštní a nelogické zeměpisné pojmenování mají prý na svědomí Keltové, kteří již ve starověku obývali okolí soutoku a za hlavní tok považovali právě Labe.

Původ názvu Vltava je od dob Josefa Dobrovského vysvětlován odvozením z germánských slov wilth, jež znamená dravý či divoký, (německy = wild) a slova ahwa, neboli voda resp. proud či řeka.