LIPNO NAD VLTAVOU - OBEC

LIPNO NAD VLTAVOU - OBEC

Lipno nad Vltavou je malebná obec v jižních Čechách ležící na levém břehu údolní nádrže Lipno nedaleko přehradní hráze v nadmořské výšce 776m, počet obyvatel 692.

Historie obce sahá až do 16. století, první písemná zmínka o obci pochází již z roku 1530. Dnešní obec, položená nad začátkem Lipenské údolní nádrže, se dříve rozkládala v údolí Vltavy. Původní osada patřila do panství Vyššího Brodu a stejně jako mnohé okolní sídla patřila mezi malé dřevařské osady, v níž žili dělníci zabezpečující plavení dřeva po Vltavě.

Z historie obce Lipno nad Vltavou

Prvé zápisy o kolonizaci dnešního území obce Lipno nad Vltavou jsou dostupné z roku 1281, kdy je poprvé připomínáno Studené, Plískov, Kobylnice, Petrův mlýn a Slupečná. Dnes je Petrův mlýn pod vodou Lipenského jezera a prvé tři obce pouze rekreačními osadami Lipna nad Vltavou. Slupečná, která byla až do výstavby sídliště Lipno obcí, je od roku 1954 osadou Lipna nad Vltavou s trvalým osídlením. Všechna tato osídlení z roku 1281 patřila pod „zboží Rožmberské,“ jak je zřejmé z urbáře. Historik J.V.Šimák uvádí, že v případě Studené, která neměla nikdy německý název, se jedná o osídlení z prvé poloviny 13. století. Pravděpodobně by se zde jednalo o osídlení podobné nedalekým Hrušticím a zakladateli Studené by mohli být premonstráti z kláštera v Milevsku. Historické osídlení území dokladuje také archeologické slovanské naleziště ze začátku 13. století u nedalekých Lojzových Pasek. Postupně do konce 15. století však všechna tato místa osídlení přešla pod majetek vyšebrodského cisterciáckého kláštera a tak se v dostupných historických pramenech můžeme například dočíst, že v roce 1354 pronajal vyšebrodský klášter „část užitků ze Slupečné.“ Také Kramolín je již v roce 1459 připomínán jako majetek vyšebrodského kláštera.

Dle dostupných pramenů patřila oblast dnešní obce Lipno nad Vltavou pod území tehdejší rychty Bolechy (Wullachen). V historických pramenech je za jednotlivé osady uváděn počet „osedlých,“ tedy těch, kteří zde sedí na půdě - dnes bychom řekli, počet obytných stavení ve kterých žili lidé, převážně rolníci. Nejvíce osedlých, deset měla Slupečná (Luppetsching), pět Kobylnice (Goblens), čtyři Studené, tři Kramolín (Gromaling), dva Plískov (Stockern) a jeden Petrův mlýn (Petermuhle). Poprvé se zde objevuje Lipno (Lippen) se třemi osedlými. Dohromady zde tedy bylo 28 osedlých. V té době bývalo v jednom domě na vyšebrodském panství asi šest obyvatel, což znamená, že v roce 1530 bylo na území dnešní obce Lipno nad Vltavou 150 až 170 obyvatel.

Všechna tato osídlení, stejně jako dnes, byla na levém břehu Vltavy a jsou od nepaměti spojena s Vltavou, která jim byla nejen spoluživitelkou, ale často i krutým protivníkem. To zejména při velké vodě když přišlo prudké jarní tání. O tom, že se plavilo nad Lipnem dříví již na počátku 16. století svědčí návrh na splavnění Čertových proudů od Štěpánka Netolického z roku 1530. Plavba polen v nesvázaném stavu ze Svatotomášských lesů končila až u krumlovských rechlí, kde se dříví vytahovalo z Vltavy a stavělo do sáhů. V roce 1575 byla voroplavba prohlášena za svobodné podnikání a tak se zdejším sedlákům stávalo vorařství hlavním povoláním. Vory byly sestavovány nejčastěji u Dolní Vltavice nebo nad Frymburkem a zdejší voraři s nimi „sjeli“ k vorařské louce, která byla asi 300 m od hráze dnešní přehrady a dnes je pod vodou. Zde bylo nutno před Čertovými proudy vory rozebrat, naložit na volské potahy a v rozloženém stavu je odvést k vyšebrodskému klášteru.

Volský potah většinou táhl sedm až devět klád, záleželo na průměru a délce stromu. Během dne byly klády naloženy, převezeny do Vyššího Brodu, složeny a potah se do setmění vrátil zpět. Osm dní této „potažné roboty“ ročně bylo zdarma, ostatní klášter platil, tři groše za jízdu. Byla to dobře placená práce a tak se během krátké doby hospodáři v Kramolíně zaměřili na pěstování tažných volů a byli tím známí nejen na panství vyšebrodských cisterciáků, ale v celém rožmberském dominiu.

Osedlí „od vody,“ tedy z Lipna, Kobylnice a z části i ze Slupečné především vorařili a zemědělskou půdu měli jen pro svou obživu. Naproti tomu osedlí ze Studené, Plískova a Kramolína se plně věnovali zemědělství. Byli zde tedy většinou „celoláníci“, tedy hospodáři, kteří měli z dnešního pohledu kolem dvaceti hektarů zemědělské půdy, což byla výměra, která nejen uživila rodinu, ale rodina ji mohla i sama obhospodařovat. V této souvislosti je třeba připomenout, že vždy třetina pozemků ležela ladem a výnosy byly zhruba trojnásobek toho, co bylo zaseto. Výnos z dnešní plochy jednoho hektaru byl 800 až 1000 kg žita, kterého se zde pěstovalo nejvíce. Zhruba třetinu bylo nutno ponechat na osetí, třetinu odevzdat vyšebrodskému klášteru, takže zbyla jediná třetina pro rodinu či na prodej na vyšebrodském trhu. Kromě žita a málo ovsa se na území dnešní obce Lipno nad Vltavou v 16. století pěstoval mák, řepa a z luštěnin především hrách. Hojně se zde pěstovalo zelí.

Stejně jako je to dodnes, nejkrizovější částí roku byla pro místní obyvatele zima. Šlo o to, aby vydržely zásoby jídla a píce. Bohužel, ne vždy se to povedlo. Nejhůře bylo, když nezbylo než sáhnout na osivo. Takové ohrožení budoucnosti přišlo, když na dveře ťukala smrt nebo hladomor. V zimě vrcholila vysoká úmrtnost. Dvě až tři děti z deseti se dožívaly dospělosti. V zimě také vrcholil strach z hladu. Čtyřicetidenní půst v předvelikonočním období se dodržoval často již dávno před Popelační středou a to nejen z důvodů náboženských.

Zásadní změna v „životě“ obce proběhla především v 50. letech 20. století v souvislosti s budováním vodní nádrže Lipno. Údolní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1952 – 1959 a s plochou přibližně 4 650 ha a objemem 306 milionů m3 je dodnes největším vodním dílem v České republice. V období, kdy toto dílo vznikalo bylo ojedinělým technickým řešením, umístěným do mimořádných přírodních podmínek. Vodní elektrárna, vybudovaná společně s přehradou a umístěná ve skále 160 m pod zemským povrchem, nahrazuje některá stávající i starší technická elektrárenská díla ležící mezi Lipnem a Vyšším Brodem. Při stavbě lipenské přehrady byla původní osada z převážné části zatopena a na místě původní osady začala vznikat nová obec.

 Současnost obce

Historický vývoj obce do značné míry předznamenal i její současný osud. Výstavba Lipenské vodní nádrže, která pro původní osadu znamenala konec, vytvořila na druhé straně potenciál, který dal vzniknout obci nové. I přesto, že byla Lipenská vodní nádrž vybudována již v 50 letech minulého století, skutečnost, že se obec nacházela v těsné blízkosti tzv. "železné opony" znamenala stagnaci jakéhokoliv rozvoje obce téměř po celou druhou polovinu 20 století. Novou epochu v rozvoji obce přinesl až pád železné opony, zpřístupnění pohraničních částí České republiky a tím i Lipenska na počátku 90 let minulého století.

Velmi brzy vyšlo najevo, že původní hospodářství zaměřené především na dřevozpracující průmysl bude do budoucna v ekonomickém rozvoji obce i celého regionu nejen v důsledku nutnosti restrukturalizace hrát stále menší roli. Postupná ztráta konkurenceschopnosti většiny místních podniků vedla u mnohých k zániku u těch co přežili k nutnosti zásadní restrukturalizace. Nezbytným doprovodným efektem tak byla téměř skoková změna v životních podmínkách místních obyvatel, postupný nárůst nezaměstnanosti s sebou přinesl i úpadek služeb celkové snížení úrovně místní místní občanské vybavenosti.

S rostoucím problémem v podobě zmíněných negativních efektů transformace české ekonomiky si obec stále častěji kladla otázku "zda existuje řešení, které by pomohlo obci zajistit vznik pracovních příležitostí pro místní obyvatele, přispělo k celkovému udržitelnému rozvoji území a bylo použitelné v místních podmínkách". Odpověď byla zcela nasnadě, stejný historický vývoj, který po více než čtyři desítky let znemožňoval lidem vstup a pohyb v pohraničních oblastech lipenska, zachoval v celém území zachovalou přírodu a krajinu, svým způsobem unikátní v měřítku celé střední Evropy. Stejně jako bylo zřejmější, že jakýkoliv průmysl a zemědělství patří mezi odvětví, která bude provázet ještě několik let útlum, bylo patrné, že jediným odvětvím které připadá v území Lipenska v úvahu je rozvoj cestovního ruchu.

Z dnešního pohledu je možno říci, že se obec Lipno svého potenciálu chopila na české podmínky zcela unikátním, téměř ukázkovým způsobem. Ihned po pádu železné opony zahájila obec kompletní přepracování územního plánu obce a i přes minimální vlastní prostředky začala zcelovat pozemky v katastru obce, mnohdy s využitím úvěrů a přes časté nechápavé a odmítavé reakce okolí. To vše s jediným cílem, připravit území, které bude možno nabízet potenciálním investorům se zájmem investovat v regionu do infrastruktury cestovního ruchu. Zvolený způsob určovalo několik faktorů, obec nedisponovala vlastními prostředky a veškeré úsilí soustředila především na přípravu podmínek pro příliv investorů, navíc již v počátcích 90 let pojalo vedení obce na danou dobu zcela revoluční zásadu a to, že obec může vytvářet podmínky, investovat by však měl soukromý kapitál.

Vytrvalost a přesvědčení o správném postupu přinesly své ovoce a v roce 1997 obec zahájila jednání s holandským investorem, který zde vzápětí vybudoval jeden největších jachetních přístavů v celé střední Evropě - dnes již velmi známý apartmánový komplex Marina Lipno. Investice dosahující více než jedné miliardy korun pro obec znamenala zásadní zlomový okamžik a odrazový můstek, který započal novou budoucnost dnes největšího a nejlépe vybaveného turistického střediska na Šumavě a v celém Jihočeském kraji.

Stejně jako tomu bývá u průmyslových investic i zde rozhodnutí holandského investora zahájila řetězovou reakci a další investice na sebe již dlouho nedaly čekat. Důvěra holandského investora a vidina stále klientely v podobě holandských návštěvníků spustila výstavbu další navazující infrastruktury včetně významného rozvoje místního lyžařského areálu Lipno - Kramolín.

To vše vedlo k vzniku letoviska, které dnes na počátku 21 století tvoří zázemí pro celý turistický region Vyšebrodsko a Lipensko a do určité míry i pro celou oblast Jihočeské části Šumavy. V obci dnes jak místní obyvatelé tak návštěvníci, jejichž počet každým rokem utěšeně roste, mohou využívat aquapark, lyžařský areál nabízející více než 7 km pohodových sjezdových tratí, snowboard park, unikátní bobovou dráhu, letní kino a nespočet dalších atraktivit, které s sebou rozvoj cestovního ruchu přinesl.

Původní historickou obec, z větší části zatopenou při výstavbě vodní nádrže Lipno dnes zdobí nové náměstí s mnoha kavárničkami, okrasnou zelení a promenádními chodníčky. Při večerním západu slunce se může každý projít po vybudované polipenské magistrále, či posedět v některé z místních hospůdek a restaurací.

Obec Lipno nad Vltavou utěšeně rozkvétá a ačkoliv v očích laika může koncentrace zařízení cestovního ruchu působit v oblasti Šumavy nepřirozeně, dokladuje příklad Lipna, že cestovní ruch je cestou, která může pro celé území Lipenska znamenat příjemnou budoucnost, která nejen že napomůže rozvoji místní občanské vybavenosti, která zajistí příjemné stáří místním obyvatelům, ale také vytvoří podmínky, které do území přilákají mladé lidi, pro které bude obce představovat příjemné místo pro život, nabízející kvalitní a dobře placené pracovní příležitosti uprostřed nádherné přírody Lipenska a Jihočeské části Šumavy.

 

Vývoj počtu obyvatel a domů Lipno nad Vltavou
Rok 1872 1893 1900 1910 1921 1930 2001 2009 2011
Počet obyvatel 62 50 64 56 46 75 550 692 611
Počet domů 8 7 7 7 7 7 72