PŘEDNÍ VÝTOŃ, VÍTKŮV HRÁDEK, SVATÝ TOMÁŠ

PŘEDNÍ VÝTOŃ, VÍTKŮV HRÁDEK, SVATÝ TOMÁŠ

Přední Výtoň je malá rekreační obec na pravém břehu Lipenské přehrady 3 km jižně od Frymburku. Leží ve výšce 755 m nad mořem. Počet obyvatel 189.

Přední Výtoň náležela k panství vyšebrodského kláštera. Původně zde bývaly kláštery poustevníků řádu svatého Pavla a Antonína. Koncem 15. století (1491) se oba kláštery spojily, ve druhé polovině 16. století však byly zrušeny.

Dominantní památkou je gotický kostel svatého Filipa a Jakuba vystavěný v letech 1515 - 1523 na místě staršího chrámu (založeného v roce 1385).

V obci je přístav přívozu, který zajišťuje spojení s Frymburkem na druhém břehu Lipenské přehrady.

SVATÝ TOMÁŠ

Svatý Tomáš je horská vesnice ležící nad přehradou Lipno v nadmořské výšce 995 m, patřící do obce Přední Výtoň, přístupná po dlouhých úzkých horských silničkách. Žije v ní asi 20 obyvatel. Nedaleko (300 m) od osady je hrad Vítkův Hrádek. Dříve byla i tato oblast běžně obydlena, vedlo tudy několik cest spojující jižní Čechy s hornorakouskou oblastí Mühlviertel. V roce 1930 ve Svatém Tomáši žilo 193 obyvatel. Stával zde lovecký zámeček, škola z roku 1904 a několik dalších velkých kamenných domů.

Po roce 1945 bylo obyvatelstvo Svatého Tomáše vystěhováno a opuštěné domy zbořeny. V roce 1950 se zde usadila vojenská jednotka, byla postavena kasárna a domky pro důstojníky. Šťastnou náhodou se zachoval půvabný poutní kostel Božího těla z roku 1347, který armáda používala jako skladiště. Po roce 1990 se dočkal opravy a od roku 1997 se jednou za měsíc (poslední neděle v měsíci) v něm konají bohoslužby.

Zámeček (schwarzenberská myslivna)z roku 1722 byl postaven ve „švýcarském slohu“ a býval vyzdoben Dürerovými obrazy. Sloužil také jako ubytovací hostinec. Za příznivého počasí bývala jeho okny nádherná vyhlídka k jihu, až k Alpám. Po znárodnění schvarzenberského majetku zámeček užívaly v letech 1947 až 1990 Státní lesy. V roce 1990 shořel, ruinu pak koupila soukromá firma, která ji přestavěla na exkluzivní horský hotel.

 

ZŘÍCENINA HRADU VÍTKŮV KÁMEN

Zřícenina gotického hradu Vítkův kámen se tyčí vysoko nad okolní krajinou na stejnojmenném kopci (1053 m) na pravém břehu Lipenské přehrady asi 4 km od česko-rakouské hranice. Je nejvýše položeným hradem v Čechách. Opravena díky nadšencům Občanského sdružení Vítkův Hrádek, nákladem 11 mil. korun.

Vítkův kámen založil v polovině 13. století rod Vítkovců jako pohraniční pevnost. Bylo zde také správní středisko nových vesnic zakládaných z obou stran hranice. Začátkem 14. století se hrad stal majetkem Rožmberků, kteří jej v 16. století opevnili a jimž až na krátké období patřil až do roku 1611. Ti jej také připojili ke krumlovskému panství. Hrad byl udržován až do začátku 18. století, poslední úpravy na něm byly provedeny v roce 1725, ale v polovině 18. století byl již opuštěn. Po druhé světové válce, kdy oblast nebyla veřejnosti přístupná, sloužil pohraniční stráži.Jádrem hradu je obytná hranolová věž, k níž přiléhá menší polygonální přístavba. Obvodové hradby jsou doplněny pěti baštami. Zřícenina je přístupná po pravém břehu Lipenského jezera z Frýdavy po žluté a červené turistické značce (asi 10 km) nebo z Přední Výtoně po červené (asi 7 km). Po silnici je možné dojet až do vsi Svatý Tomáš, která se rozkládá asi 500 m pod hradem.

Legenda

O rodinných sklonech k sebevraždě a lidské zlobě vypráví příběh ze samoty nazývané Růžový Vrch, kde žil chudý lesní dělník s mnoha dětmi. Když mu zemřela žena, našli ho v lese oběšeného. Jeho bratr, který si v márnici uvědomil, jaká je to hanba pro celou rodinu, se neudržel a mrtvému vyťal políček. Od té doby ale musel na mrtvého bratra neustále myslet; litoval svého činu i toho, že se nepostaral o bratrovy děti, až se po čase ve své chalupě oběsil. Nejmladší bratr, veden zřejmě rodinnou tradicí, aby zvědavcům kolem ukázal, oč je lepší než mrví sourozenci, dal nebožtíkovi políčky dva. Zlomyslní lidé ho uráželi, nadávali mu a vysmívali se jeho utrpení do té míry, že se oběsil na lípě za vsí. Ani jednomu z nebožtíků nebyl popřán hrob v posvěcené půdě, všichni byli bez kněze zahrabáni na pustém místě. V lese, který obklopoval zříceninu Vítkova Hrádku, i od kostela sv. Tomáše slýchávali lidé v noci volání a nářek. Hajný, který chtěl té věci přijít na kloub, se ukryl nedaleko kostela a o půlnoci uviděl přízrak bez hlavy, jak v kněžském rouše sedí na balvanu a předříkává slova svaté mše. Když kněz ukončil modlitbu, měl už na ramenou hlavu se zarmoucenou a sklíčenou tváří. Uviděl hajného a smutně mu vyčetl, že zmařil sto let jeho pokání. Kaje se prý za to, že jako kněz kvůli ženě znesvětil své kněžské poslání a poté si sáhl na život. Za trest musí tisíc nocí v lese sloužit mši. Na radu faráře se obyvatelé okolních vsí pak začali za zbloudilého kněze denně modlit a od doby noční nářek z lesů už slýchán nebyl.

 

Otevírací doba: Vítkův Hrádek                                                   

1.1. - 31.5. so, ne, svátky: 10:00 - 16:00 hod.                                                

1.6. - 16.10. denně: 10:00 - 17:00 hod.

17.10. - 31.12. so, ne, svátky: 10:00 - 16:00 hod.

Mimo uvedenou dobu, je možné si dohodnout návštěvu hradu s kastelánem

(Miroslav Zvonař, mobil +420 723 462 690)

Vstupné:

dospělí 40,-Kč

děti 20,-Kč