VYŠŠÍ BROD

VYŠŠÍ BROD

Městečko Vyšší Brod leží asi 12 km od Lipna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy v Trojmezné hornatině v nadmořské výšce 571 m. Počet obyvatel 2630.

Je oblíbeným turistickým centrem lipenské oblasti a obvyklým východiskem vodáků při sjíždění řeky Vltavy.

Ves vznikla počátkem 13. století jen krátce před založením místního kláštera jako pohraniční osada při obchodní stezce do Rakouska.

Nejvýznamnější památkou městečka je gotický klášter, vystavěný na západním okraji obce nad řekou Vltavou.

Na horním konci protáhlého náměstí stojí farní kostel svatého Bartoloměje, který byl založen současně s klášterem roku 1259. V období husitských válek byl kostel zničen, obnoven byl až v 16. století.

Budova bývalé radnice pochází z roku 1525, její současná neogotická podoba je z roku 1883.

V parčíku na náměstí byla v roce 1737 postavena kašna se sochou svatého Floriána. Pranýř se sochou svaté Barbory je původní z druhé poloviny 16. století

Klášter ve Vyšším Brodě stojí na západním okraji městečka nad řekou Vltavou. Je jednou z nejcennějších památek gotické církevní architektury na našem území.

Klášter založil před rokem 1259 Vok z Rožmberka u strážní vsi u tzv. Vyššího brodu přes řeku Vltavu jako rodové pohřebiště. Stavba kláštera, který byl určen cisterciáckému řádu, trvala téměř do konce 14. století. Začátkem století 15. byl klášter opevněn hradbami s baštami, v průběhu 17. a 18. století byl barokně rozšířen o další budovy. V jeho těsném sousedství vzniklo roku 1641 raně barokní tzv. druhé opatství s původně gotickou kaplí svaté Anny. Do současné podoby byl klášter uveden při regotizaci a úpravách v letech 1830 - 1883. Po zestátnění v roce 1950 byl objekt značně poškozen, jeho nejcennější části byly naštěstí včas zachráněny a zpřístupněny veřejnosti. Od roku 1991 je klášter opět v majetku řádu cisterciáků.

Klášter tvoří uzavřený opevněný areál skládající se z hospodářské části, vlastního kláštera, opatství a kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nejcennější gotické jádro, nejstarší část objektu, je tvořeno kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kapitulní síní a ambitem.

K jižní lodi kostela přiléhá konvent vybudovaný v letech 1280 - 1385. Tzv. Rajský dvůr je obklopen ambitem z druhé poloviny 14. století. V jeho východním křídle se nachází kapitulní síň, jedna z nejstarších a nejzajímavějších částí kláštera z doby kolem roku 1280. Síň je sklenuta v Evropě ojedinělým systémem - čtyři pole trojdílné žebrové klenby dosedají na střední svazkový sloup.

Do současné doby se kromě již zmíněných pamětihodností dochovala také rozsáhlá klášterní knihovna ze 17. století, obsahující tisky, prvotisky a rukopisy značné historické hodnoty (nejstarší rukopis je z 12. století). Ve Sloupovém sále je instalována expozice Alšovy jihočeské galerie zaměřená na evropské, zejména holandské malířství 17. a 18. století.

Bývalé druhé opatství bylo upraveno pro potřeby Poštovního muzea (vývoj telekomunikační techniky, historie spojů, známková tvorba, kočáry a poštovní vozy).

Areál je vyhlášen národní kulturní památkou.

Otevírací doba:

 

V turistické sezóně od 1. května do 30. září otevřeno denně mimo pondělí

dopoledne: začátek první prohlídky v 9:30 a poslední prohlídky v 11:30

odpoledne: začátek první prohlídky v 12:30 a poslední prohlídky v 17:00

! v neděli pouze od 12:30 do 17:00 (začíná poslední prohlídka)!

 

Mimo turistickou sezónu od 1. října do 30. dubna jsou prohlídky pouze na základě rezervace předem (nutno objednat).

 

PROHLÍDKA V ČEŠTINĚ

Standard: 85,- Kč

Studenti, důchodci nad 65 let, děti od 6 let: 60,- Kč

Děti do 10 let se školou: 30,- Kč

Děti do 6 let v doprovodu rodičů: zdarma

 

PROHLÍDKA CIZOJAZYČNĚ

(živě německy či anglicky)

Standard: 135,- Kč

Cizojazyčně děti od 6 let, studenti a důchodci: 115,- Kč

 

Vyšší Brod - kaple Panny Marie odpočívající na kameni

Pseudogotická kaple Panny Marie odpočívající na kameni (Maria Rast am Stein) byla postavena v roce 1890. Ke kapli patří také sousední hala a kamenná kazatelna pod širým nebem.

V sousedství kaple býval i hostinec, ve kterém se čepovalo klášterní pivo.

Ke kapli vede zelená turistická značka od rozcestníku turistických cest na náměstí ve Vyšším Brodě (asi 1,5 km). Cestu lemují kapličky křížové cesty z roku 1898.

Opatská stezka I

Délka:3,3 Km

Počet zastavení:7

Start stezky:Rožmberská brána kláštera

Cíl stezky:Nad Klášterem

 

Opatská stezka I. je nenáročnou procházkou po okolí vyšebrodského kláštera, na které budeme seznámeni se životem v těchto končinách za dob, které jsou již dávno historií.

Stezka začíná nad klášterem a k jejímu začátku se dostaneme z hlavní cesty nebo od hlavního parkoviště u místního penzionu. Projdeme kolem brány kláštera a budeme pokračovat stále vzhůru, mineme vysoký komín, kde hnízdí pravidelně čápi a po několika desítkách metrů již stojíme na začátku naučné stezky.

Zastávka č.1

Přijdeme k první informační tabuli, kde se dozvíme cosi o potoku Menší Vltavice a Opatském kanále, kterým se přivádí do kláštera užitková voda.

Odtud se vydáme přes lávku u stavidla a tím se dostaneme na pravý břeh kanálu, kolem kterého vede lesní pěšina v nenáročném terénu.

Zastávka č.2

Ujdeme zhruba třista metrů a již stojíme u druhé tabule, která nám ukáže a popíše lesní chrámoví, tedy starý porost, který se nachází u kanálu a hlavně pod pěšinou v udolíčku, kudy protéká Menší Vltavice.

Nadále pokračujeme po pěšině a jsme velmi pozorní, protože zde hrozí pády starých stromů. Dojdeme až do míst, kde začíná Opatský kanál. Přejdeme ho a vystoupáme krátký úsek po pěšině poseté kořeny stromů, poté krátce po rovince a dále pak klesáním až k další zastávce.

Zastávka č.3

Třetí zastavení se nachází již na břehu Menší Vltavice a popisuje nám život a práci kameníků okolo kláštera. Popojdeme-li kousek za informační tabulku směrem blíž k potoku, uvidíme odkryté kamenné koryto.

Vyrážíme dál proti proudu. Mineme uměle vytvořené minijezírko na potoku. Dále začne cesta mírně stoupat. Pokračujeme po pěšině, mineme lavičku a po chvíli se dostaneme na křížení dvou vyšlapaných tras a to tak, že jedna začíná stoupat nad tou, po které jsme přišli. Toto místo si dobře zapamatujeme, protože při putování za poslední informační tabulí využijeme právě tuto horní pěšinu.

Nyní se ale ubíráme stále rovně, až dojdeme na další křížení. Doprava se jde k místní studánce (označeno dřevěnou tabulkou), vlevo vidíme mostek, po kterém se budeme vracet. Nyní ale pokračujeme stále rovně, mineme místní oplocenou budovu vodního zdroje, ujdeme dalších pár desítek metrů a jsme před dalším zastavením.

Zastávka č.4

Další zastávkou jsou vodopády Sv. Wolfganga. Informační tabule je však na pravém břehu Vltavice, na který se dostaneme po dřevěné lávce se zábradlím. Zde jsou nádherné lesní scenérie, kde mezi kmeny stromů odpočívá tu malý a tu zas pěkně velký kámen...

Pokračujeme lesní pěšinou, nyní již po proudu a po pravém břehu. V mírném stoupání dojdeme až ke zpevněné cestě. Pokračujeme po ní (již v klesání), až se nám po naší levé ruce začnou objevovat stavení. Nejprve je to novostavba a za ní, respektive pod ní jsou to nádherné budovy starého hamru. Za stálého klesání dojdeme k další zastávce.

Zastávka č.5

Páté zastavení je u zdi bývalého městského lomu. Tato zeď je zapuštěna do přilehlého svahu. Tento lom fungoval od roku 1867 až do druhé poloviny 20. století.

Za další zastávkou to nemáme daleko. Je vzdálena jen několik desítek metrů od lomu. Otočíme se, opustíme zpevněnou cestu a vydáme se směrem k potoku a již zmiňovanému mostku.

Zastávka č.6

Předposlední zastavení pojednává právě o zdejším hamru, který má od roku 1772 číslo popisné 109.

Přejdeme most, dostaneme se až na křížení, kde se ona cesta zvedá nad tou, po které jsme šli k vodopádům. Vydáme se tedy vlevo a vystoupáme k poslední zastávce nenáročné Opatské stezky.

Zastávka č.7

Poslední zastavení je u klášterního vodovodu, který pochází z počátku 20. století. Nedaleko poslední informační tabule je zařízení na jediném místě po celé jeho délce vidět v nadzemní části (odkryt je zhruba metrový úsek betonových tvarovek, kterými vodovod vede).

Poté nám zbývá již zdolat poslední úsek dnešní poznávací procházky. Vyjdeme nad klášterem na kamenitou cestu. Před námi je solidní výhled na Kraví horu u Hrudkova. Sejdeme dolů ke klášteru a tím naše putování po Opatské stezce s pořadovým číslem 1 máme za sebou.

Opatská stezka II

Délka: 4,2 Km

Počet zastavení: 5+1

Start stezky: Rožmberská brána kláštera

Cíl stezky: Autobusová st. Loučovice

 

U Rožmberské brány vyšebrodského kláštera začíná i druhá z naučných Opatských stezek. Ta nás zavede až do nedalekých Loučovic. Po cestě nás čeká celkem šest informačních tabulí, ze kterých se dozvíme mnoho zajímavého, uvidíme mnoho ze života našich předků, odpočineme si na nejedné lavičce a naskytne se nám nespočet výhledů a pohledů do našeho krásného kraje.

Zastávka u nulté informační cedule

Nedaleko Rožmberské brány se nachází tabule, která nás informuje o třech stezkách, které zahrnuje česko-rakouský projekt. Jedná se o Opatskou stezku I, Opatskou stezku II a rakouskou Meditační stezku Steinbach vedoucí k poutní kapli a léčivému prameni "Maria Bründl", silovému místu u St. Oswaldu u Freistadtu.

Po načerpání všech informací se vydáme jihozápadním směrem po modré tursitické trase, mineme starou zástavbu a začneme stoupat směrem k první informační tabuli Opatské stezky II.

Zastávka č. 1

Na první zastávce se dovídáme o tom, že trasa Opatské stezky II je zanesena v lesnických mapách jako tzv. Opatova stezka, která je v jednom úseku dokonce vyskládána kameny pro zpevnění. Mimo to je na první tabuli mnoho informací o založení kláštera, kolonizaci krajiny, o historii lesních majetků, histroii zemědělství v našem kraji a jak a proč vznikají skalní mísy.

Od první informační tabule se trasa na prvních desítkách metrů poměrně znatelně zvedá terénem. Po zdolání této naročnější pasáže se však dostáváme do stoupání mírného. Cestou si všímáme pozůstatků po kamenické historii našeho kraje i krás, které kouzlí sama příroda. K vidění je například obrovská kamenná kostka či kamenná velryba a skalní útvar, do jehož útrob je možné se schovat při nepřízni počasí. Celý tento úsek je poset balvany, které více či méně nesou známky po kamenické práci. Stezka v těchto místech vede vyšlapanou lesní pěšinou.

Zastávka č. 2

K dalšímu zastavení se dostaneme v mírném stoupání. Zde si, stejně jako u ostatních tabulí Opatské stezky II můžeme odpočinout na laviččce a poté se dočíst o historii cest mezi Vyšším Brodem a Loučovicemi či žule, která tvoří horninové podloží v oblasti stezky. Dále pak čteme o kamenické práci, hospodaření a místních nerostech.

 

Doposud téměř výhradně smrkovou monokulturu, která kopírovala naše dosavadní putování, začínají v těchto místech citelněji doplňovat zástupci listnatých dřevin, což zejména v podzimním čase vykresluje tato nezapomenutelná místa do dechberoucích barevných spekter! Terén, po němž pokračuje naše putování se zvedá od druhé informační cedule oproti dosavadnímu putování poměrně citelněji, ale stále můžeme trasu považovat za nenáročnou. Ve svém okolí pozorujeme i nadále zbytky po kamenické práci a také prvky zpevnění pěšiny - to když překračujeme úzký potůček, jenž je přemostěn kamennými překlady.

Zastávka č. 3

Ke třetí tabuli se dostáváme poté, co překročíme zpevněnou lesní cestu, nad níž je k dispozici turistické odpočívadlo se stříškou. Terén můžeme považovat před i po překročení zmiňované cesty náročnějším, ale tento úsek je dlouhý jen několik set metrů. Projdeme kolem turistického značení "Pod Pošlákem" a hned za ním je již avízovaná tabule č. 3. Na ní se dočítáme o NPR Čertova Stěna a Luč a její proslavené skalní stěně, vodním živlu, ze kterého, díky své elektrárně, předválečný podnikatel Ignác Spiro dostával energii, nebo také o dřevinách a vřesovci. Seznamujeme se zde i s jednou krátkou pověstí.

Na zmiňovaném turistickém křížení si můžeme odskočit z Opatské stezky II na popisovanou Čertovu stěnu, která je odsud vzdálena pouhý jeden kilometr a vede k ní červená turistická značka.

Od třetí zastávky nás čeká díky mírnému klesání nejpohodvější úsek našeho dnešního putování. Projdeme místem, kde je díky nízkému porostu možno vidět kamenné moře na jižním úbočí hory Luč. Po několika desítkách metrů již vidíme další informační tabuli.

Zastávka č. 4

Čtvrtá zastávka se nachází těsně před dalším tuistickým křížením - "Pod Pošlákem - rozcestí". A právě zaniklá osada Pošlák (německy Poschlag) je jedním z témat čtvrtého zastavení. Dále se zde dočítáme o známém mrazovém srubu na Vyklestilce, četných božích mukách na Vyšebrodsku, z nichž jedno, které se nachází nedaleko odsud je spjato se smutným osudem části rodiny Staudinger. Zmíněno jest také poutní místo Maria Rast am Stein a podzemní tunel, kterým teče voda z Vodní elektrárny Lipno I do vyrovnávací nádrže ve Vyšším Brodě.

Od čtvrtého zastavení nás k tomu dalšímu - poslednímu, čeká nejdelší úsek mezi dvěmi informačními cedulemi. Zhruba na 1300 metrech nás čeká putování po Opatském chodníku, který musí být na mnoha místech zpevněn kameny, aby se ve strmém terénu zachovala jeho schůdnost. Ano, v tomto úseku nás čeká i překročení nejvyššího bodu Opatské stezky II, které se nachází těsně za hranicí osmiset metrů nadmořské výšky. Poté začíná cesta klesat k Loučovicím, před nimiž máme ještě jednu informační zastávku.

Zastávka č. 5

Poslední zastavení pojednává o obci Loučovice, závodu Vltavský mlýn, loučovickému jezu, lokální železnici, obřích hrncích v korytě Vltavy a přírodních katastrofách této oblasti.

Od poslední informační stanice klesáme terénem k Loučovicícm, mineme zařízení bývalé sjezdovky, všimneme si balvanu, na kterém je vytesáno jméno Johann Lackinger a již stojíme u hlavního silničního tahu, který vlevo směřuje k přehradě Lipno a vpravo pak do Vyššího Brodu.

Návraty

Zde naše putování končí. Zpět do Vyššího Brodu se můžeme dostat autobusovým či vlakovým spojením přímo z Loučovic (autobusová zastávka je hned po naší pravé ruce, tu vlakovou pak nalezneme za mostem, když projdeme kolem papíren Vltavský Mlýn).

Ve hře je samozřejmě i návrat zpět po modré, nebo se můžeme vydat po levém břehu Vltavy (taktéž za mostem) a projít pod Čertovou stěnou a Lučí (po zelené turistické značce) až k vyrovnávací nádrži a poté zpět ke klášteru.