Trasa okruhu naučné stezky na Knížecí stolec je značená modře. Čeká vás 9 zastavení, kde se dozvíte vše o lese a jeho obyvatelích. Odpočinout si můžete u dřevěných posezeních, která jsou pravidelně po trase rozmístněna.

Území spadá pod Vojenské lesy a statky, divize Horní Planá. Na rozcestí pod vrcholem u zastavení č. 5 stojí žulový památník jako poděkování všem, kteří se v letech 2007 – 2009 podíleli na vytěžení 700 tis. m³ orkánem Kyrill zpustošeného lesa a osázení holin 4 milióny sazenic lesních dřevin. Ten, kdo poznal jiné oblasti Šumavy postižené Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou, může tady vidět rozdíly mezi bezzásadovými zónami v NP Šumava a zdejší hospodářskou formou péče o les.

Knížecí stolec stojí ve výšce 1236 m nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba překonat po modré značce na 7 kilometrech takřka 500 m výškového rozdílu. Celý okruh je dlouhý 13 km. Na rozcestí před Uhlíkovským mostem je možno pokračovat vpravo po lesní cestě Adolfka (každá lesní cesta má tady své pojmenování) přes Adolfův kámen nebo absolvovat okruh opačným směre kolem Uhlíkovského rybníku.

Přístupové cesty až pod vrchol jsou pohodlné, většinou asfaltované, výjimečně štěrkované. Výjimkou je jen poslední krátký a příkrý výstup kamenitou pěšinou k rozhledně.

Dřevěná rozhledna z kulatiny byla postavena v roce 2012. I když je vysoká jen 8 metrů, nijak to neomezuje úchvatný rozhled po celé Šumavě. Na severozápadě dominuje masiv Boubínu a Bobíku, na jihozápadě se rýsuje hraniční hřeben Třístoličník – Plechý, na východě se v popředí tyčí skalnatý vrchol Lysé (1228 m), za ním vystupuje Kleť a v pozadí Novohradské hory. Při průzračném vzduchu, zejména na podzim, lze jižním směrem dohlédnout až na štíty Rakouských Alp.