Čertova stěna a Čertovy proudy

4. 5. 2021 by Šárka Knotková

Čertova stěna a Čertovy proudy

Typ na výlet

Čertova stěna je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších skalních lokalit v jižních Čechách. Dostupné autem z Lipna – parkoviště v zatáčce před Vyšším Brodem- 8km.

V roce 1956 byla vyhlášena přírodní rezervací, v těsném sousedství starší rezervace Luč z roku 1934. V roce 1995 byly obě rezervace sloučeny do jedné se společným názvem Čertova stěna – Luč. Vzniklo tak chráněné území s rozlohou téměř 104 ha.

Přístup je z parkoviště, v zatáčce, u silnice z Lipna nad Vltavou do Vyššího Brodu. Cca 8 km z Lipna nad Vltavou.

Jedná se o vzácný krajinný útvar vzniklý mrazovým zvětráváním žulového masivu. Vlastní Čertovu stěnu obklopuje rozsáhlé kamenné moře tvořené velkým množstvím žulových balvanů. Pod ním protéká Vltava balvanitým korytem, které je nazýváno Čertovy proudy. Řečiště je zaplněno mohutnými, mnohdy několikatunovými balvany, v nichž byly po staletí trvající vířivou činností vody vytvořeny obří hrnce, které mají v některých případech průměr až 1 m. Od doby vybudování Lipenské přehrady je přepadová voda odváděna podzemním kanálem a koryto je prakticky bez vody. Napouštěno bývá pouze při příležitosti vodáckých závodů.

Nad údolím se v blízkosti parkoviště u Čertovy stěny vypíná přes 30 m vysoký skalní blok, zvaný Čertova kazatelna, z něhož je velmi pěkný výhled do údolí.

Ke vzniku Čertovy stěny se váže několik pověstí. Ta nejrozšířenější vypráví o čertovi, který chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví napříč údolím kamennou hráz a zadrženou vodou klášter zatopí. V osudné noci se však dílo nepodařilo dokončit a poté, co odbila půlnoc, se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a pokryly okolní svahy. Tato pověst se stala námětem ke Smetanově opeře Čertova stěna (1882).

VODÁCKÉ ZÁVODY ČERTOVY PROUDY

Do jižních Čech dorazil jako sport vodní slalom až po druhé světové válce. První závod byl uspořádán v Českých Budějovicích v roce 1949 na Plánského jezu v Rožnově. K provozování vodního slalomu byly však zapotřebí tratě, které by odpovídaly svou náročností alpským řekám. Jihočechům se začaly nabízet některé úseky Čertových proudů, i když žádný vodák nepochyboval o tom, že v úseku Lipno – Vyšší Brod je řeka pro sportovní lodě nesjízdná. Tento fakt byl uveden i ve vodácké kilometráži českých řek a tvrzení zdůvodněno kaňonem, který v úseku deseti kilometrů klesá o 150 metrů. Mezi staviteli Lipna, které mělo navždy pohřbít Čertovy proudy, byl vodák tělem i duší Kristián Majer. Ten objevil nejklidnější úsek Čertových proudů v Loučovicích u pily. Tehdy na podzim 1953 přišel s nápadem uspořádat zde závod ve vodním slalomu; ten pak nemohl mít jiný název než “Čertovy proudy”.

Prvý ročník Čertových proudů se jel v neděli 26. září 1954, pořadatelem byl vodácký oddíl TJ Tatran Loučovice a startovalo zde 29 závodníků. Závodu se zúčastnilo celé národní mužstvo. Trať měřila 400 metrů, měla 17 branek a každý závodník ji projížděl dvakrát. Lepší čas se počítal. Jako první v celé historii závodu vjel do branek František Peterka z Plzně. Absolutním vítězem se stal další plzeňský závodník Zdeněk Valeš, a to v kategorii F1. Tato kategorie skládacích kajaků již dávno ze závodů vymizela. Úspěch prvého ročníku založil tradici; již v roce 1957 zde startovalo 130 závodníků. V tomto roce také MUDr. Zdeněk Matějovský uskutečnil prvosjezd Čertových proudů od loučovické kaskády pod kazatelnu Čertovy stěny. V následujícím roce se poprvé závodilo při mistrovství republiky na kaskádě pod papírnou.

V roce 1959 se při mistrovství republiky jel obří slalom se startem pod lipenskou přehradou a slalom na Loučovické kaskádě. Na trati pod přehradou v roce 1961 startovalo 61 lodí, dojelo jen 46. Trať se okamžitě stala nejtěžší závodní tratí u nás a zařadila se mezi nejdivočejší vody v Evropě. Kvalitní trať a dokonalá organizace přesvědčily zahraniční odborníky, že Čertovy proudy jsou připraveny stát se dějištěm světového šampionátu ve vodním slalomu, který se zde uskutečnil od 6. do 9. července 1967. Na Lipno se sjelo 227 závodníků ze 14 států a v sobotu 8. července 1967 závod sledovalo patnáct tisíc spokojených diváků. Ke spokojenosti přispěla i zlatá medaile Ludmily Polesné, která na Lipně bydlela i pracovala. Po závodě řekla: “Že mám slzy v očích? Vždyť jsem přece vyhrála!”

Od té doby se stal vodní slalom olympijským sportem a vrcholné světové závody se přesunuly na umělé kanály. Přesto však koryto Vltavy Čertových proudů pod lipenskou hrází se každoročně naplní vodou a vodáky, kteří se na závod Čertovými proudy těší, neboť je to jedna z nejhezčích a zároveň nejnáročnějších přírodních tratí pro vodní slalom na světě.

Fotografie